Přeskočit navigaci

Parabellum Militaria – militárie, nakladatelství, historie




Tankové eso Ernst Barkmann

Oprášil jsem staré albumy s autogramy a vypadl na mě úplně první podepsané fotografie slavného tankového esa, se kterým jsem se setkal na veteranskem srazu 1.SS Panzer Korpsu v Erlangenu. Zde je jeho životní příběh.
Ernst Barkmann se narodil v Kinsdorfu v Holštýnsku 25.srpna 1919. Jeho otec byl místní farmář. V roce 1935, poté co dokončil školu, se začal zapojovat do rodinného obchodu spolu se svým otcem.
Dne 1. dubna 1936 vstoupil Ernst Barkmann dobrovolně do pluku SS Germania a po třech měsících výcviku se připojil k III. praporu pluku v Radolfszellu.

Barkmann se zúčastnil polského tažení v roce 1939, kde sloužil v 9. rotě pluku SS Germania jako kulometčík a kde byl zraněn. Na podzim 1941 byl Barkmann vážně zraněn během boje blízko Dněpropetrovska, během kterého také získal Železný kříž 2. třídy.
Na konci roku 1941 byl Barkmann přeložen do Holandska, kde sloužil jako instruktor evropských dobrovolníků SS, ale na začátku roku 1942 se dobrovolně přihlásil do služby v divizním tankovém pluku.
V zimě roku 1942 se Barkmann vrátil na východní frontu, kde byl přiřazen k 2. rotě 2. tankového pluku 2. tankové divize SS Das Reich. Barkmannova jednotka byla vyzbrojena tanky Pzkpfw. III, tanky, které byly deklasovány ruskými T-34.
Na začátku roku 1943 se 2. tankový pluk zúčastnil bitvy o Charkov, ve které byl Barkmann vyznamenán Železným křížem 1. třídy.
V polovině roku 1943 byl Barkmann přeložen ke 4. rotě, která byla vyzbrojena novými tanky Pzkpfw V. Panther
Na konci roku 1943 byl Barkmann povýšen do hodnosti SS-Unterscharführer/Rotný. Na začátku roku 1944 byla celá divize přeložena k Bordeaux v jižní Francii na odpočinek a doplnění stavů. Po dni D bylo 2. tankové divizi SS Das Reich nařízeno, aby se přesunula na sever, kde měla být nasazena do boje.
Na začátku července 1944 se divize Das Reich přesunula k Saint Lo, aby zastavila postup 9. a 30. pěší a 3. tankové divize americké armády. 8. července byla Barkmannova rota hrotem plukovního útoku proti postupujícím americkým jednotkám. Ernst Barkmann zničil svůj první spojenecký tank Sherman blízko St. Lo. Dne 12. července zničil další tři Shermany. Během této bitvy se Barkmann se svým maskovaným Pantherem přesunul do pozice, ve které čekal na další spojenecké tanky, poté vyřadil ze zálohy další tři Shermany. Poté byl Barkmannův tank zasažen a začal hořet. Barkmann opustil hořící tank a spolu se svou posádkou oheň rychle uhasil. Po této bitvě skončil jeho Panther v opravárenské dílně. Po dni odpočinku, ráno 14.července, dostal Barkmann rozkaz, aby osvobodil čtyři Panthery, které byly obklíčeny za bojovou linií. Úspěšně splnil svůj úkol a své skóre zvýšil o další tři Shermany. V poledne dostal Ernst Barmann rozkaz od velitele pluku SS-Obersturmbannführera Tychsena, aby osvobodil zraněné německé vojáky, kteří byli v zajetí Američanů. Opět byl úspěšný a večer dostal z dílny zpět svůj vlastní Panther. 26. července byl poškozen motor v Barkmannově Pantheru, kvůli čemuž musel být odeslán do polní dílny. Když na něm mechanici pracovali, byla polní dílna napadena spojeneckými stíhacími bombardéry a Barkmannův Panther byl opět zasažen v motorovém prostoru.
Na úsvitu 27. července 1944, byl jeho Panther opraven, ale byl oddělen od zbytku roty. Na cestě k ní, blízko vesnice Le Lorey, byl Barkmann zastaven ustupujícím německým pěšákem, který mu řekl, že tuto vesnici Američané již obklíčili. Barkmann se rozhodl, že pošle dva své muže, kteří měli tu zprávu ověřit. Brzy se vrátili se zprávami o blížící se americké koloně, která se skládala z asi 15 Shermanů a dalších doprovodných vozidel. Barkmann se se svým tankem přesunul po cestě na křižovatku, kde zaujal pozici u okolních dubů. Poté vyčkával na nepřítele. Když se americká kolona přiblížila, Barkmann zahájil palbu, vyřadil dva vedoucí tanky a potom náklaďák s cisternou. Dva Shermany se pokusily dostat kolem hořícím vraků, které blokovaly cestu, ale byly jeden po druhém zničeny. Američané na to reagovali ústupem a přivoláním letecké podpory, Barkmannův tank byl leteckými útoky poškozen a někteří členové posádky zraněni. Díky železné disciplíně a pevnym nervům německých tankistů byly v důmyslné léčce další dva Shermany, které útočily na poškozený Panther, zničeny. Barkmann a jeho posádka tank opravili a zničili další Sherman, který byl na ústupu. Poté Barkmannův řidič zamířil s tankem do bezpečí blízké vesnice Neufbourg. Během této bitvy, která je nazývána „Barkmannův roh“, zničil Barkmann přibližně devět Shermanů a mnoho jiných různých vozidel.
28. července se Barkmann dostal do Coutances, kde se připojil ke zbytku své roty. Během dvou dní zničil Barkmann 15 Shermannů a jiných vozidel. 30. července Američané obklíčili Granville, ale Barkmann i přesto odvlekl z obklíčeného města poškozený Panther. Posádka poškozeného Pantheru měla rozkaz zničit svůj tank, rozhodla se, že ho zapálí, ale kvůli fatálnimu omylu začaly hořet oba Panthery. Obě posádky se proto musely dostat do německých linií, které byly vzdálené 7 kilometrů, pěšky.
Barkmann se dostal do Avranches 5. srpna a byl vřele přivítán svými kamarády, kteří slyšeli o jeho hrdinských činech. Za své hrdinství a schopnosti byl navržen na vyznamenání Rytířským křížem, které bylo 27. srpna 1944 schváleno a 5. září 1944 uděleno.
SS-Oberscharführer Barkmann pokračoval ve své úspěšné kariéře a zúčastnil se ofenzívy v Ardenách v prosinci 1944, kde byl 25. prosince vážně zraněn. Během Ardennské ofenzívy vjel Barkmannův Panther do skupiny amerických tanků z 2. tankové divize. Během rychlého boje zničil Barkmann několik Shermanů. Jeden Sherman zasáhl Barkmannův tank, ale nezpůsobil mnoho škody, přestože oba tanky do sebe narazily a motor Panther „chcípnul“. Po nějaké chvíli se Barkmannovo mechanikovi podařilo motor znovu nahodit a Panther ustoupil se zablokovanou věží. S tímto poškozením Barkmanna kryl jeho spolubojovnik Hermann. Po celou dobu ho sledoval a kryl. Až poté ustoupil do bezpečí, přestože byl jeho Panther po celou dobu těžce poškozen. Pouto mezi Kameraden bylo velice silné a nikdo neváhal pomoci za každou cenu.
V březnu 1945 byl Barkmann opět v boji. Tentokrát proti Sovětů. V oblasti města Stuhlweissenburg vyřadil z boje čtyři tanky T-34 a tím dosáhla divize Das Reich skóre celkem 3000 zničených tanků.
V této době byla divize Das Reich však vyčerpána neustálým bojem a nedostatkem náhradních tanků. Samotná Barkmannova jednotka měla jenom devět plně operačních tanků, z nichž tři byly brzo ztraceny v boji. Zbývajícím šesti Pantherům bylo nařízeno, aby se připojily ke zbytkům tankového pluku 1. tankové divize SS Leibstandart SS Adolf Hitler pod velením SS-Standartenführera Joachima Peipera.
V dubnu 1945 bojoval Barkmann jižně od Vídně. Zde byl jeho Panther omylem zasažen vlastními vojáky a Barkmann byl spolu s členy své posádky zraněn. Později byl nakonec jeho tank znehybněn ve velkém kráteru po bombě a zničen svojí vlastní posádkou. Pozdeji se Ernst Barkmann dokázal dostat do britské operační zóny, kde byl zajat.
Během své velmi úspěšné kariéry obdržel Ernst Barkmann Rytířský kříž za hrdinství a své schopnosti, spolu s odznakem za tankový útok za 25 a 50 střetnutí s nepřítelem. Přežil válku a do své smrti žil v Kinsdorfu v Německu, kde byl po dlouhou dobu náčelníkem hasičů a starostou.
Pan Barkmann zemřel dne v 89 letech dne 29.června 2009.

Zanechte komentář

Můžete použít Texy! formátování.


Kontakty:

Parabelum Militaria

Tel.: +420 774 740 808

Internet: www.parabellum-militaria.com

 

Sídlo společnosti:

Horní Žďár 39

36301 Ostrov

Kudy k nám:


© Text 2019 Thomas Posselt. © Design 2019 Bc. Jiří Převrátil. Všechna práva vyhrazena.
Vyrobil v roce 2019 Bc. Jiří Převrátil | email: admin@parabellum-militaria.com | RSS | Prohlášení o přístupnosti | Mapa stránek | Ochrana osobních údajů

Účelem těchto stránek není propagovat jakékoli politické názory či hnutí, především ta směřující k potlačení práv a svobod člověka, ale propagovat historické reálie a badatelské úspěchy několika našenců!